Neděle Zmrtvýchvstání 2009
Neděle Zmrtvýchvstání 2009
V neděli VZKŘÍŠENÍ jsme se s dětmi sešli pár vteřin přede mší svatou v malém refektáři kláštera: Sam, Sára, Miriam, Jakub. (Miminka nepočítám a jméno chlapečka, který přišel později, si nepamatuju – Vašek). Bylo to pozdě, děti se nestačily naladit. Důležitými pravidly hry bylo:
1.nechat krabici s chaosem hraček ve skříni (zcela respektováno a přijato)
2.hrát "na ticho" (zcela respektováno a přijato)
3.dospělí nenarušují vnímání dětské duše svými představami o vnímání dětské duše:-) (to se povedlo zčásti-jsou dvě možnosti, hlavně pro začátek: dospělí jdou do kostela sami nebo lépe: prožívají mši po svém v blízkosti dětí-v tomto případě poslouchají reprák a komentář dodám:-) - a jsou pozorovateli dětské aktivity). Je to důležité, protože je-li to čas připravený pro děti, nejsou zvědavé poslouchat naše to nedělej, takhle ne, poslouchej, sedni, lehni apod. Navíc jsme příkladem pro děti, takže naše opravdové prožívání a modlitba jsou důležitější než to, "co by se mělo dělat".
Co jsme dělali (to už by mohl být ten oddělený popis):
1.hledali vařená vajíčka po zahradě-nikoliv jako soutěž, kdo najde víc, ale jako prostý smyslový vjem: Vidím vejce, dám ho do košíku. Děti klidně chodily po zahradě a soustředěně se rozhlížely.
( k tomu je několik paralel-trénink koncentrace, ztišení vnitřní i vnější, společná práce a respekt druhých, dodržování pravidel a řádu, nacházení toho, co všichni hledáme:-)
2. výtvarné zpracování vajíček-kraslic si děti užily, ač bylo trochu uspěchané, nebo´t jsme upřednostnili cíl (sloužily jako obětní dar) před prožíváním celého procesu. Použila jsem atraktivní materiál pro tříbení hmatu a celkového vnímání a zaujetí (čočka, kuskus, pohanka, majoránka, krepák) techniky stříhání, lepení na tvrdý papír a natírání vajíčka štětcem, z čehož vylezly dvě věci-vajíčko obalené v materiálu a pak tvar vejce ze skicáku na špejli, též zdobené materiálem
3. fičeli jsme k oltáři s dary-vejci (příliš rychle a tudíž se oučinek koncentrace mírně zpochybnil:-), přesto děti zcela přirozeně pokračovaly ve hře na ticho
4. dramatizovali jsme Zmrtvýchvstání-krabice od Yamahy sloužila jako hrob. Děti byly pozvány podívat se na tajemství. Došly ke krabici se zavřeným víkem...a po chvíli napětí v ní nic nenašly až na pár cárů "roušek" .zde jsem jim v tomto pocitu prázdné krabice připodobnila pocity těch, kdo přišli ke hrobu s kamenem odvaleným a pár slovy převyprávěla příběh umučení Krista od Něj přibitého na kříži(v refektáři je velký), přičemž si propojily jeho osobu s asistentem Filipem, kterého jsme uložili do "hrobu" a pomazali a obvázali...pomodlili jsme se nad hrobem a mrtvým(všechny děti byly ponořené tak, že se při modlitbě pokřižovaly!) a příběh jsme dokončili radostným aleluja, když Filip vyskočil z krabice. pak si to celé vyzkoušely samy...Tady nám bohužel chyběla spousta věcí a šli jsme hodně do abstrakce. Snažila jsem se jim události přiblížit v možnostech toho nepřipraveného dne, nejlépe posloužily mouchy, které byly v kostele a probouzely se z mrtvolného spánku zcela liturgicky do jara:-)
Zuzana